Frantova práva a jiné kratochvíle

Parodické dílo Frantova práva, které je pokládáno za první projev české renesanční prózy, vzniklo na konci druhého desetiletí 16. století v Plzni v okruhu nekonformních mladých intelektuálů vedených plzeňským lékařem Janem Frantou, kterému se také někdy připisuje jeho autorství. Kniha byla vydána česky nakladatelem Janem Mantuanem – Fenclem v roce 1518 v Norimberku. Kniha podává ve formě regulí pijanského bratrstva satirický obraz dobové společnosti, je napsána jako parodie cechovních předpisů doplněných třinácti rozmarnými příběhy, ve kterých je ironicky doporučováno vše, co odporuje dobovému pojetí dobrých mravů. Spis psaný zábavnou formou parodující kázání zesměšňuje některé tehdejší společenské jevy (např. sociální a medicínské nešvary). Autor se ztotožňuje s lidovým ideálem pozemských životních hodnot, kritizuje chamtivost a domýšlivost privilegovaných a staví se proti všem tehdy uznávaným hodnotám včetně církve. Některé z příběhů se odehrávají v Plzni a v jejím bližším či vzdálenějším okolí. Spis se zachoval v jediném neúplném exempláři v Petrohradě.
(http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/informace-o-vydanych-dokumentech-frantova-prava-1)