Malé historky o velkém muži

Nazval-li Otokar Fischer T. G. Masaryka rozjasňovatelem, neučinil tak jistě jen pod vlivem studia Masarykových děl politických a filosofických. Masaryk rozjasňoval svou smírnou a všestrannou lidskostí, svou jasnozřivostí pohledu velkého venkovana, svým přirozeným darem logičnosti, jež byla vodítkem jeho soudnosti. To potěšlivé a masarykovsky lidské chápání života postřehli nejvíce osobní přátelé z okruhu Masarykova průzračně čistého soukromí a postihl to i syn Masarykova přítele a spolubojovníka Ivan Herben, který nyní k výročí Masarykovy smrti vydal své "Malé historky o velkém muži" v nakladatelství Melantrich. Jsou to anekdoty a příběhy z Masarykových vzpomínek i ze vzpomínek jeho přátel, čerpaných z let studií i z dalších let profesorských, poslaneckých, válečných i presidentských. Ivan Herben uměl v anekdotické, často zkratkovitě úsečné a přece prudce účinné formě postavit Masaryka do světla velké přirozenosti, jež musí být i dnes vzorem pro myslitele a politiky. Uměl ozřejmit bez pózy muže, jenž sám pózu nenáviděl. Uměl ukázat jeho smích a radost. "Malé historky o velkém muži" byly - jak Herben prozrazuje v závěru -vyhledávanou četbou v koncentrácích a na bojištích, všude tam, kde se ve jménu Masarykově věřilo a bojovalo.