Sen o mně

V souvislé promluvě s matkou, jsou zachycena první léta vypravěčova dospělého věku s prohlubujícími se pouty k rodičům, kteří se od něho v čase nevzdalují, ale naopak se k němu přibližují, i když naléhavější se stává stále žitá a nekonvenčně podaná realita mladého jeho manželství s Andělou, jejíž milenec se posléze stává protihráčem obou.
Tyto kulisy Sidonovi posloužily k vystupňování obrazu jeho vlastní duše - ve splati života hledá své místo a tu nejprocítěnější a nejpravdivější orientaci v souladu se sebou samým a s vírou, která se v osobních a slovesně střídmých, ukázněných, ale hlubinných prózách krok za krokem vynořuje jako základ všeho lidského smysluplného konání. Až hymnický, litanický, důsledně zpovědní, nostalgicky ztišený tón, objevující se - od sotva viditelných praménků až po zřetelný a závěrečný tok světla - v obou prózách (Sen o mém otci a Sen o mně) spisovatelova mládí, tvoří vyvrcholení tohoto vstupu do literatury ze sklonku šedesátých let , vstupu, o němž se - stejně jako o autorovi a ostatním jeho díle - po dvacet let mlčelo.