František Kmoch (1. srpen 1848 Zásmuky – 30. duben 1912 Kolín) byl český dirigent a skladatel dechové hudby.
Kmochův otec, krejčí, byl hráč na klarinet a hrál lidovou hudbu. Již jako dítě se František naučil hrát na housle a v 10 letech psal první drobné skladby. Za dirigenta si Kmocha zvolila kolínská městská kapela; při ní Kmoch založil školu hudby, která získala státní uznání roku 1882. Ačkoliv dostával řadu nabídek od jiných měst, aby se stal dirigentem jejich dechového orchestru, Kmoch je odmítal a zůstával věrný Kolínu. Se svým vynikajícím orchestrem hostoval ve Vídni, Budapešti a Krakově a podnikl dokonce tříměsíční turné po Rusku.
V reakci na styl rakousko-uherských vojenských pochodů skládal Kmoch pochody hluboce zakořeněné v české lidové hudbě. Jejich prostřední části, dnes označované obvykle jako „trio“, byly téměř vždy doprovázeny textem, který zpívali hudebníci, sbor, případně posluchači. Tyto texty byly důležitým výrazem českého národního uvědomění. Kmoch dle vlastních slov za svůj život zachránil a zpopularizoval 105 českých národních písní [4].