Monografie usiluje o kritické a objektivní zhodnocení života a díla zakladatele tohoto státu. Nepodává ani apologetiku Masaryka, ani naší současnosti. Především analyzuje filosoficko-existenciální a etické otázky, jež Masaryk spíše kladl než řešil. Období první republiky a Sociální otázku však neosvětluje. Sleduje Masarykovo mládí a zrání i činnost na pražské univerzitě, vztah k náboženství, filosofii a nacionalismu, názory na smysl vědy, zápasy o smysl dějinného vědomí a lidského života. Posléze se zabývá poměrem Masaryka k politice. Závěr pak načrtl, jak hodnotit z dnešního hlediska jeho politické a etické názory. V druhé části jsou otištěny úryvky z nejvlivnějších Masarykových spisů.